Nejen, že je to jeden z katolických svátků, ale hlavně je to fakt horror a dle tradice budou před pekelníkem zachráněni ti, kteří se chovali dobře, nebo vše odplatí alespoň pěknou básničkou. Venku bude běhat spoustu ďasů, Mikulášové budou opilí o Andělkách ani nemluvě. Uslyšíte pláč a křik malých dětí, řinčení řetězů a tohle všechno “krásné a tajemné” na co se lidé tak těší bude spalceno několika stokorunami a panáky rumu a jde se o dům dál. A tenhle strach v dětských očích si ještě k tomu jejich rodiče natáčejí na telefon, pak mluvme o kyber-šikaně.
Nevyšli totiž synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby jim zlořečil; náš Bůh však obrátil zlořečení v požehnání. (Nehemijáš 13:2)
Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid. (Gen 50:20)
A ačkoliv Mikuláš nepřichází s chlebem a vodou, ale s čertem, proč vše neobrátit k dobrému? To co jeden zamýšlel ke zlému, proč neobrátit k dobrému? Nechtěli jsme pořád říkat dětem, jak je “Mikuláš zlý”, ale raději jsme jim udělali Mikuláše sami, Mikuláše dobrého.
Náš Mikuláš přichází pouze s andělem a s dobrou zprávou. On se neptá zdali byli dětičky hodné či zlé. Nestraší je peklem a sírou, ale rozdává sladkosti a vypráví příběh o spasení v Kristu. Oběhli jsme i sousedy a velice vřele nás přijali, když viděli, že “Mikulda” je jejich známý. Dostali od nás sladkosti a zazpívali jsme jim v této předvánoční době koledu o Ježíši, kterou jsme jim vytištěnou darovali, aby si ji později mohli zazpívat znovu.
Naše děti se tolik snad už dlouho nenasmály, oblékli jsme je za malinkaté andílky a chodily s námi rozdávat tu opravdovou naději.
Administrace webu