Začněme
Dobře, začněme modlitbou. Drahý Bože, prosíme tě, žehnej tomuto slovu. Děkujeme ti za evangelizaci a za duše, se kterými jsme hovořili. Použij to pro svou slávu. Modlíme se ve jménu Ježíše. Amen.
Správce, a co se od něj požaduje?
V čtvrté kapitole Prvního listu Korintským se nachází důležitý verš. Apoštol Pavel, autor této knihy, hovoří o tom, co od nás jako správců vyžaduje. To znamená, že přijímáme Boží slovo od Boha, který nám ho dal, a máme ho stále. Musíme o něj pečovat, vědět, jak s ním naložit. Jde o management, který nespočívá ve skrývání, ale v používání. Pavel se ptá dovnitř, jak to říká ve 2. verši 1. Korintským 4:2, aby správce byl shledán věrným. Poukazuje na naši povinnost jako správců Božího slova, které jsme přijali. Musíme se o něj starat a znát správný způsob jeho používání. Pavel zdůrazňuje, že jde o věrnost a spolehlivost, ne o okamžité výsledky.
Řečeno je, že správce by měl být věrný. Co to znamená, že správce bude shledán věrným? Jsme věrní, ačkoliv občas váháme. Můžeme se ptát, jestli jsme opravdu věrní. Pavel hovoří o tom, jak jednat se slovem Božím. Studujeme a dáváme ho dál – svým dětem, přátelům i nepřátelům. Věrnost znamená být spolehlivý, i když se někdy nezdaříme. Věrnost zde není o chybách, ale o neustálém pokračování bez ohledu na překážky. Nejde o to, že selžeme, ale že nepřestáváme. Bůh nás soudí za věrnost a setrvalost.
Neměli bychom se vzdávat. Není důležité, jestli někdy selžeme. Na konci toho všeho Bůh udělá shrnutí a chce vidět, že jsme zůstali věrní, i když jsme prošli těžkými chvílemi. Důležité je pokračovat, i když jsme nesdíleni, museli bojovat nebo selhali.
V kontextu tohoto tématu nám Pavel říká, abychom se nesoudili sami sebe. Bůh nás bude soudit a odhalí výsledky naší práce. Někdy můžeme považovat naše úsilí za malé a nepodstatné, ale Boží práce má větší význam, než si myslíme. Výsledky mohou být neviditelné, ale práce pokračuje a vede k nesmírným důsledkům.
Výsledky evangelizace
Dnes můžeme hovořit o evangelizaci. Možná jsme sdíleli evangelium a nesetkali se s okamžitou odpovědí. To neznamená selhání. Nesuďme podle okamžitého výsledku. Až přijde čas před Hospodinem, Bůh sám bude soudit. Je to důležité, protože Bůh nevěnuje pozornost povrchním výsledkům.
Zrno a plácnutí do vody
Matouš 13 hovoří o přirovnání k rozsévači zrna. Semeno bylo zaseto a padlo na ruzný druh půdy. Základ je věrnost – to, že sázíš na určité místo. Buď věrný a pokračuj bez ohledu na okolnosti.
Nehodnotíme podle okamžité odpovědi, a já ti povím proč. Existuje princip nazvaný vlnový efekt, o kterém mluvil i Pastor Schaller na sjezdu. Představ, že sedíš u břehu řeky a vidíš loď proplouvající kolem. Loď se ztratí z dohledu, ale pak přijdou vlny ačkoliv loď už dávno nevidíš. Loď není vidět, loď je dávno pryč, ale nyní přicházejí ty vlny od té lodi.
Tento efekt je podobný i tomu, když házíš kámen do vody. Na začátku vznikne kruh, ale pak se kruhy rozšiřují a dosahují pobřeží. Stejně tak, když sázíš jedno slovo Božího učení, může se zdát, že nemá okamžitý efekt, ale kruhy změn se postupně šíří a rostou. Ty jsi jen hodil sémě, ty jsi se jen sdílel boží slovo, a žbluňk, jako by nic. Jenže, počkej, vidíš ty kruhy?
Proto Pavel zdůrazňuje, abychom nesoudili sami sebe. Nemáme soudit okamžité výsledky. Měli bychom čekat na Pána a on nám ukáže výsledky v dlouhodobém měřítku.
Pavel nám připomíná, abychom neodsuzovali sami sebe. Jak bych měl mít právo soudit, když necháme Pána, aby nám to jednoho dne ukázal? Jak daleko jsme skutečně dospěli? Teď se podělím o dva zajímavé příběhy, které to názorně ilustrují.
Například pastor Jon, který přišel jako misionář do Prahy, nám nabízí inspiraci. Při svém působení zde kázal poselství, které mělo hluboký význam. Jistého dne požádal svého přítele, aby mu přišel pomoci.
Tento přítel byl pastorem jménem François, který měl za sebou pohnutý život jako pouliční kouzelník. Avšak když François navštívil církev v Praze, jeho život se začal obracet směrem ke světlu víry. Začal sdílet evangelium dokonce i s nádechem magie, kterou dříve praktikoval. Začal používat svoje kounzelnictví, aby skrze něj sdílel evangelium. A toho dne, kdy François prováděl pouliční magii s poselstvím Božím, šla kolem něj má sestra. Tento okamžik byl pro ni zásadní – viděla to a uvěřila, a když se vrátila domů, darovala mi knihu o Bohu, kterou napsal někdo jiný. Na počátku jsem jí příliš nepřikládal význam, jen jsem ji odložil stranou. Nicméně vlnový efekt začal působit na mě. Kniha zůstávala stále v mé mysli. Nakonec jsem sáhl po té knize, a začal ji číst. Ta “dobrá zpráva evangelia”, že Ježíš za mne zemřel natolik urazila moje pyšné ego, že jsem se rozčílil a knihu zahodil na zem. Ale něco mi nedalo a tak jsem ji znovu otevřel. No, a několikrát jsem ji hodil na zpět na zem, aopětovně ji opět začal číst, a pak zase letěla na zem. Toto se stále opakovalo, až jsem konečně překonal své pochybnosti. A tak to je – podobně jako v příběhu pastora Jona a Françoise – nakonec jsem uvěřil a přijal poselství do svého života.
Poté, (samozřejmně, až po delší době, růstu a studio Biblické školy atd.,) jsem vyrazil do Srbska jako misionář, momentálně se nacházím zde. Právě jsem za vámi přišel na návštěvu a sedím zde vyprávím vám tento příběh. A něco úžasného se děje – věříš, že to Bůh skutečně vidí?.
Tohle jsou ty kruhy. Tohle jsou ty vlny. Bylo jen takové maé “žbluňknutí” a podívej na ty kruhy, kam až jdou. Na začátku byl pastor Jon, jeho kamará Françoise, a pak má sestra přišla s knihou, kterou napsal někdo jiný. A nyní jsem tady v Srbsku já, a vy mne posloucháte a nakonec budete kázat i vy. Je to jako vlnový efekt, který se rozprostírá.
A dovolte mi sdílet se jednu závažnou myšlenku – ten muž, který napsal tu knihu, nebo řekněme, že moje sestra, která mi ji dala, a možná dokonce i ten muž, který vytvářel křesťanskou pouliční magii, či ten pastor, který jej pozval? Kdo zasel? Kdo zaléval? Kdo sklízí? Všichni jsou součástí toho zasetého semínka, toho “žbluňknutí”, těch šířících se kruhů na vodě. Ten autor co napsal tu knihu o Bohu ani neví, že já ji četl. On neví, že já uvěřil. On nemá ani ponětí, že já jsem misionář a někdo další skrze nás uvěřil, a i on se sdílí o svoji víru s dalšími. Ten autor té knihy, dokonce ani ten pouliční kouzelník něvědí, jak moc si to Bůh použil, to, že poslechli a vykročili ve víře. Proto Apoštol Pavel říká:
“Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;” (1.Kor 4:3)
Nebeské odměny
A teď si představte, že se možná stane toto – představte si, že nějaký člověk se setká s Ježíšem v nebi a Ježíš bude konat soud. Tedy přijde k němu Soudce Ježíš a prohlásí: ‘Zde je koruna a odměna za tvoji misii v Africe.’ A ten člověk začne křičet, “Ale ne! To ne! To je nějaká chyba, to není správně. Já sám nikdy v Africe nebyl!” Ale Bůh řekne: ‘Ne, to není chyba’ A hle, zde je navíc koruna za misii v Srbsku, Makedonii, Afghánistánu a mnoha dalších místech.
Protože to není jen o tom, jak malá se nám zdá naše kráce na začátku, ale o tom, že Bůh dává vzrůst. To jsou ty kruhy na vodě. To jedno malé “žbluňknutí.“ Jen to, že jsi se sdílel Jeho Slovo.
Duch svatý působí neuchopitelným způsobem, a to často ani nevnímáme, ani nevidíme. A přesto je to skutečné. Naše úsilí pokročilo do míry, že i v místech jako Severní Korea, kde by se to zdálo těžké, jsme zanechali své stopy. Je fascinující, jak často nesmeřujeme správně účinky těchto zdánlivě drobných činů, které dnes vykonáváme. Mluvíme s lidmi a nespatřujeme okamžitý efekt. Nicméně časem uvidíme, jak Bůh dá plody našich snažení.
Myslím, že jste někdy zkoumali život misionářů, těch, kteří v historii zanechali stopu. Jeden z nejvýznamnějších misionářů v historii Afriky byl David Livingstone. A víte, kolik lidí skutečně obrátil k víře? Pouze jednoho. Celý svůj život strávil v Africe, a i když to může znít neuvěřitelně, měl pouze jednoho věřícího. Jen jeden, nikdo jiný. Nikdo jiný ho neposlouchal, nikdo další tomu nevěřil. A přesto se stal jedním z největších misionářů v Africe.
Proč? Když zemřel, tento jeden člověk změnil osud svého kmene. Následně se jeho věřící rozšířili do jiných zemí, jako je Botswana a Zimbabwe, a tam zakládali kostely. Nakonec vyrostl kostel s tisíci věřícími a oni se stali základnou pro posílání dalších misionářů, kteří šli na tisíce dalších cest. Měl jen jednoho obráceného, jen jednoho, a nakonec z toho bylo tisíce dalších misionářů.
Takže nejde jen o to, co vidíme na první pohled. Nejde jen o množství či velkost. Jde o to, že náš důraz a oddanost může mít nepředstavitelný vliv, který ne vždy vidíme hned. Věřme, že Bůh působí přes naše úsilí, ať už to vidíme nebo ne, On nám to jednou ukáže.
A jak to jde? Církev, roste?
A teď si představte, že jste Livingstone. Vaše církev která vás vyslala se zeptá, “Livingstone, jak to jde?”. Ptají se vaši přátele, vaši sponzoři, ptají se i nevěřící , kteří mohou pozorovat váš život. “Tak jak to jde?”
A vám nezbývá než přiznat, že po těch všech letech strávených na misii máte pouze jednoho obráceného. A navíc, tento váš učedník stale žije se svými pěti manželkami a neopustil šamanství a věnuje se dešťovým rituálům, kdy vzývá duchy lesa, aby přinesli déšť. Je vám trošičku úzko, když se vás někdo zeptá, “Jak to je?” “A co církev, roste to?”. Pokud jste sami misionáři, poznali jste ten pocit, a někdy se není opravdu čím chlubit. Jenže to vše jenom pokud “soudíme dne před večerem” namísto, abychom počkali, až Bůh jednou bude soudit.
Tak buďme věrní, neumdlévejme. Neustále pokračujme ve svém úsilí, ať už je to jakékoli. Možná budeme sázet semeno a zdá se, že ho nikdo nevidí. Možná budeme mít jen jednoho konvertitu, kterého bychom nejradši skryli před zraky ostatních. Ale to je v pořádku, protože Bůh je věrný. Nikdy nenechte lživé myšlenky, že váš přínos je malý, proniknout do vašeho srdce. To jsou klamné myšlenky, které pocházejí z pekla. Důvěřujte Bohu, protože jste Jeho dílem.
Slyšeli jsme dnes ráno, že jsme Božími milovanými. To je skutečnost, na kterou se můžeme spolehnout. Pokračujme dál ve svém setí a rozsévejme Boží slovo. Možná právě vyhozením jednoho slova z Bible můžeme ovlivnit život někoho jiného. Nikdy nevíme, kam to může vést. Víme o mnoha neuvěřitelných příbězích, jak Bůh využil i zdánlivě malé úsilí k velkým věcem.
Jednou Bůh ukáže
Těším se na den, kdy Bůh nám ukáže skutečný obraz toho, čeho jsme byli součástí. Kdy odhalí, co všechno bylo zasazeno a zalito slzami. Kdy uvidíme sklizeň, která nás naplní radostí. Ať je to naše setí, zálivka nebo sklizeň, pracujeme společně pro Boha. Může to být někdy náročné a ne vždy vidíme okamžité výsledky. Ale to neznamená, že náš příspěvek, náš díl, že nemá hodnotu. Věřme Bohu a důvěřujme těmto slovům.
Nesuďme předčasně, nezaměřujme se na okamžité výsledky. Čekejme s trpělivostí a očekáváním, že Bůh nám postupně odhalí plody našeho úsilí. Víme, že Bůh pracuje i tehdy, když to nevidíme. A až přijde ta chvíle, budeme ohromeni tím, co Bůh dokázal skrze nás a naší oddanou práci
Věřím, že jednou, a to doslova jednou, budeme skutečně slyšet tyto výkřiky od lidí. Ne, to není něco, co platí pro mě. Tato odměna je pro něj, pro ni. A Bůh nám odpoví: “Ne, tohle je všechno pro tebe.” A v tu chvíli se před námi rozvine taková sláva, že to téměř nesneseme. A Bůh nám řekne: “Počkej chvíli, mé dílo teprve začalo. Ty jsi součástí něčeho ještě mnohem většího.”
I když možná se zdá, že jsi udělal jen jedinou věc, a ta se zdála téměř ztracena ve vzduchu, ve skutečnosti byl v pohybu dominový efekt spásy a misijní práce. To je náš Bůh, a my věříme, že skrze nás Bůh skutečně působí úžasnými způsoby. Nejde jen o to, co my děláme, ale o to, kdo jsme a kým je náš Bůh. Je úžasné vidět vás s takovým povzbuzením a uvědoměním si, že se v nebi budou vznášet křiky oslav, Aleluja! Budou to křiky radosti a vzrušení, které nikdy neustanou.
A Bůh se jen směje radostí, protože ví, že to, co začal, ještě nikdy skutečně neskončilo. Jsme součástí Jeho plánu, který zahrnuje každou část světa – Severní Koreu, Afriku, Makedonii, a všechna ta místa, která nám mohou přijít na mysl. Každý z nás bude mít svou roli, a společně budeme tvořit jedinečnou mozaiku. To bude nádherné a nepopsatelné. Budeme se radovat, plakat, tančit a vzdávat chválu Bohu za Jeho ohromnou práci.
A tak vám Bůh žehnej. Amen.
Administrace webu