věrný služebník, talent, charisma, věrnost, zrada, Jidáš, církev, misie, misijní činnost

Ne jen talent a charisma, ale především věrnost.

Běžet k Bohu! Musíte běžet k Bohu, ale o tom, až trochu později.

Otázkou je, co hledáme v lidech, kterým bychom chtěli svěřit nějakou službu.

Všichni, kdo už jsou nějakou dobu ve službě, to už určitě zažili. A možná i slzy ronili. Nikomu to nepřejeme, ale věci se dějí, a tak se modlíme ať nás Bůh vede a ochrání od zlého. Měli jsme takového “talentovaného” bratra u nás v církvi, a protože činíme učedníky, a protože jsme chtěli, aby použil svá obdarování pro službu, pověřili jsme jej hned několika úkoly, o kterých jsme věřili, že v nich najde radost a své poslání. Nechali jsme toho bratra, pod naším dohledem, vyučovat na Biblijské škole, pozvali jsme jej, aby byl součástí našich evangelizací a svěřili jsme mu i biblická studia v nedalekém městě, kde jsme měli mladou rodinu s dětmi, do kterých jsme jezdili investovat. Dokonce mluvili i o tom, že už uvažovali, že by se k nám do města, kde máme církev, přestěhovali. Ta rodina jsou jednak mými osobními přáteli, ale skvělým “misijním polem” kam stojí z ato pravidelně dojíždět a společně “se modlit i lámat chléb”.

Ten bratr byl církví poslán, aby tam pravidelně dojížděl, sdílel se tam boží slovo a povzbudil tu rodinu, aby se k nám více a více připojovala ve společenství svatých. Bratr toto poslání přijal, ale tu se ukázalo jeho pravé srdce. Zanedlouho poté, ale opravdu velmi krátce poté, během několika týdnů, nám oznámil, že naší církev opouští, a že je “Bohem vedený” a že si zakládá svojí vlastní skupinku. A vy už asi víte, co byla ta “jeho” skupinka.

Ano, byla to ta naše skupinka, kterou Bůh přivedl právě k nám, a do naši péče. Svěřili jsme ji do péče bratra, který byl talentovaný, ale jednu věc neměl. Nebyl věrný v úkolu, který mu byl svěřen, a touha po seberealizaci zastínila jeho čistou víru a ukradl nám malé stádo. Měl zápal? Ano, ale nebyl věrný. Podobně o tom mluví i Apoštol Pavel ve vztahu k Izraelcům.

Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání. (Římanům 10:2)

Po takové zkušenosti najednou modlitba, se kterou jsme mohli začínat být všední, je tak vzácná. …,ale vysvoboď nás od zlého.

Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. (Matouš 6:9-13)

Ono totiž od správců, kterým svěříte službu se ne nezbytněpožaduje “talent a charisma”, ale důležité je, aby byl shledán věrným.

Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným. (1.Korintských 4:2)

A když takového Jidáše potkáte, když ten vlk v ovčím rouše vám zadáví stádo, vězte, že Kristus to zažil již před vámi. On byl také zrazen. On Vám rozumí. A On, i přes to všechno, drží vše ve svých rukách. Jen vás to přimkne blíže k Bohu. Začnete Jej více volat, a více chtít. Vaše intimita s Ním se prohloubí, vaše důvěra naroste. A vy běžíte k Bohu jako nikdy předtím.

 

Sdílejte