Ačkoliv mnohé čtenáře možná teď zklamu, neboť v tomto článku se vysloveně nejedná o české misie, ale naopak o snahu zastvení šíření křesťanské víry. Nicméně budiž nám i tato aktivita o nadvládu nad Kristovou svobodou povzbuzením, a snažme se v ní vidět boj o zachování pravé víry ve světle jejího útlaku z Francko-německé a Římské větve.
Roku 878 přijímá český kníže Bořivoj I. i se svou manželkou Ludmilou křest shora. Křest přijímá od dřívějšího přítele Metoděje, nyní však již od římsko-katolického arcibiskupa Metoděje jakožto znak podřízení se Římu a s ním i celé Čechy. Slovanský (Byzantský) Metoděj, který přinesl společně s Konstaninem hlaholici a zasadili se o průběh bohoslužeb v Čechách a na Moravě ve slovanském, všem Slovanům srozumitelném jazyce, se nyní vrací z Říma jako konvertovaný katolík, který opustil ortodoxní víru a vše slovanské. Jeho bratr v Kristu Konstantin, který byl přejmenován na Cyrila a také přinucen konvertovat ke katolicismu v Římě umírá, Metoděj zůstavší sám je nyní vyslán Římským Babylónem jak ARCI-biskup římský majíce jediný úkol, a tím jest podrobení si Čech zpět pod nadvládu Říma. Tzv. bulou „Industriae tuae“ byla Velká Morava prohlášena za léno Svatého stolce. Je až urážející, jak dnešní, ke katolicismu táhnoucí histoici tuto událost vykládají pro Moravu jako velký zisk, čímž se ji dostalo rovnoprávného postavení s východofranskou říší. Opak je však pravdou, je to ohromná pořážka, Morava je nyní poslušným římským vazalem a ztrácí svobodu pro šíření evangelia.
Více o tom v odkazu ZDE.
To je pak i vidět v dopise Papeže Jana VIII. z roku 880, kde nařizuje vedení bohoslužeb pouze v “latinském” jazyce, ačkoliv původně byli Konstantin s Metodějem vysláni do Říma, aby právě naopak obhájili používání jazyka slovanského. To je pak korunováno hned po Metodějově smrti roku 855 vyhnáním všech kněží, kteří kázali slovanským jazykem. Tímto smutným pogromem pak začínají další misie, neboť tito kněží utíkají do Čech, do Polska a na Balkán.