Metody evangelizace – SEDER a svátek Minutí, Velikonoce a svátek nekvašených chlebů

Velikonoce přicházejí každý rok a to je příležitost k Sederové večeři a k možnosti prožít autentické chvíle “společně s Ježíšem” přesně tak jak to tenkrát bylo večer před jeho ukřižováním.
Je to veliká oslava předně pro Židy, ale došla naplnění pro Křesťany. Můžete tak zorganizovat společnou večeři se sdílením Božího slova a principů z Písma a mít tak velmi intenzivní čas Velikonoc.

Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“
Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, (Matouš 26:17)

Protože židovský nový den začíná hned po západu slunce a nikoliv jako u nás o půlnoci, vše v biblickém vyprávění zapadá přesně do sledu událostí:

Ve čtvrtek v podvečer ještě před západem slunce se připraví místnost a beránek.
Ve čtvrtek večer po západu slunce (tedy již židovský pátek) začíná sederová večeře.
V noci ve čtrvtek před půlnocí (židovský pátek) po sederové večeři zazpívají žalmy a odcházejí učedníci s Ježíšem k modlitbám do Getsemane.
Po půlnoci, tedy v pátek časně z rána (židovský pátek) je Ježíš od Jidáše polibkem zrazen a odveden vojáky k Pilátovi. Poté je přivedem k Herodovi a zase zpět k Pilátovi, který jej v pátek ráno odsoudí ke smrti ukřižování. Ježíš je tedy ukřižován v pátek po třetí hodině (tedy v úseku mezi 9 – 12hodinou) a umírá o židovské deváté hodině (naše 15h). Z kříže je potom sňat nutně před 18hodinou před západem slunce, aby byl ještě i pochován, protože tím pak začíná židovský Sabat a nový den – sobota (náš pátek večer).

Můžete tak při lahodné večeři představit stolovníkům významy sederu i pohárů. Vejce představuje, že se Izrael za 400 let otroctví v Egyptě nesmíchal se světem. Stejně tak i dnešní křesťan je oddělen od světa jako žloutek od bílku ve vařeném vejci. Byliny připomínají hořkost a slzy otroctví, z kterého byli Mojžíčem vysvobozeni a stejně tak i my křesťané si připomínáme naše vysvobození z otročení Faraónovi. Prostřední ze tří nekvašených chlebů, Maces, je rozlomen, zabalen do bílého plátna a schován, představující druhou osobu trojice, která za nás byla zlomena.