K této otázce by bylo asi nejdříve třeba definovat, co je to úspěch. A v termínech církve a misií si mnozí můžou myslet, že je to váš vliv na okolí a i to jak jste známí.
Nezapoměňme však, že si nemáme budovat jméno, ale nosit Jeho jméno, tedy zjevovat Jeho vůli. Někteří hodnotí úspěch na základě čísel. Čím více členů v círvi, tím větší úspěch, ale je tomu tak?
Někdy velký počet členů může ukazovat na to, že můžeme kázat jen líbivá kázání, která nezjevují Ježíšův kříž. Ono totiž, kdyby jste kázali proti homosexualitě, mnozí by vám odešli z církve. A tak radši o tom někteří kázat nebudou. A to včetně pití alkoholu, nevěře, cizoložství a smilstvu i jiných témat. Ježíš kázal kříž, a mnozí to neunesli a odešli.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“
Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ (Jan 6:53, 60, 66-67)
I vy chcete odejít, když slyšíte z Bible něco, co se vám nelíbí? Někdy je to právě naopak než si myslíme a počty nemusí nutně ukazovat úspěch. Jako třeba, když Bůh zredukoval Gideonovu armádu z 32.000 mužů na pouhých 300, aby si Gideon nemyslel, že pobil Midjánce vlastní rukou.
I řekl Hospodin Gedeónovi: „Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: ‚Vysvobodil jsem se vlastní rukou.‘ (Soudců 7:2)
Stejně tak i Jonáš, ač mnohými předkládán jako vzor úspěšného misionáře, jím právě naopak není. Ne proto, že by neměl výsledky. Ani proto, že zprvu utíkal před povoláním božím. Mimochodem mnozí misionáři také na počátku utíkali před tím, k čemu je Bůh povolával. Ale Jonášův neúspěch, jako i neúspěch krále Saula, lze vystopovat k jedné věci – k soběstřednému srdci.
Jonáš totiž slyšel Boží hlas a Bůh k němu specificky promluvil. Jonáš měl Bohem určené misijní pole – Ninive. Jonáš měl dopravní prostředek jak se do Ninive dostat – rybu. Jonáš měl od Boha slovo pro Ninivské. „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.“ (Jonáš 3:4). Jonáš měl dokonce boží ovoce své práce, neboť po jednom kázání bylo celé Ninive obráceno. Ale Jonáš neměl boží radost, protože něměl boží srdce, protože nechápal boží milost.
Jonáš se velice rozezlil a planul hněvem. Modlil se k Hospodinu a řekl: „Ach, Hospodine, což jsem to neříkal, když jsem byl ještě ve své zemi? Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše! Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem. (Jonáš 3:1-2)
Tedy i “úspěšný” misionář, který má výsledky své práce, se nebude nikdy radovat pokud nechápe milost boží. A může skončit v depresích v sebelítosti a se sebevražednými sklony jako Jonáš sám:
Nyní, Hospodine, vezmi si prosím můj život. Lépe abych umřel, než abych žil.“ (Jonáš 3:3)
Úspěch tedy neleží jen v tom, že najdeme a činíme boží vůli, ale především v tom, že chápeme a zjevujeme boží srdce milosti.
Administrace webu