Naplnění vekého pověření z Čech

Naplňování Velkého pověření nést evangelium až na sám konec světa evangelizací v Čechách

Po nějaké době řekl Pavel Barnabášovi: „Navštivme opět naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali slovo Páně, a podívejme se, jak se jim daří.“ (Skutky 15:36)

“Navštivme bratry ve všech městech, kde jsme kázali”, říká Pavel. Pavlovým zvykem bylo navštěvovat města. Jednak z toho důvodu, že zde byli synagógy, neboli místa náboženského dění, a za druhé proto, že města byla centrem cestovních tras, obchodu, přístavů a dopravních uzlů. Místa, odkud lze velmi dobře šířit evangelium do všech koutů světa. Takový jeden námořník, který přijme Krista, se o něj posléze sdílí nejen na lodi s ostatními námořníky, ale pak i v nových přístavech kam doplují, mnohdy třeba až i na jiných kontinentech, v Africe, Arábii, Indii a podobně.

Dnes jsou takovými místy třeba nádraží, ubytovny zahraničních dělníků, university, nebo letiště, proto nikdy nepropásněte šanci sdílet se Krista s někým, kdo vedle vás sedí v letadle několik hodin. Je to příležitost od Boha “poslat” evangelium na jiný kontinent, třeba i do míst, kde je evangelizace nemožná. Takhle se máme dívat na věci, skrze oči božího slova. Naše cestování tedy není jen únavnou nutností, ale boží příležitostí. Představte si tu šanci zasét símě víry třeba do Saudské Arábie, do Afgánistánu, do Ghany či Konga, nebo i do Indie, Číny a Koreje.

Evangelium Lukáše evangelizace až na konec světaVlastně ani nemusíte vytáhnout paty z domu a vaše evangelizace může mít dosah, až na sám konec světa. Neříkám, že má takováto evangelizace nahradit mezinárodní misie. Ale jen poukazuji na možnosti jak rozšířit náš obzor a víru v misie. Všude kolem nás jsou Vietnamské tržnice a restaurace, ale kolik těchto Vietnamců je v našich církvích? Kolik?

V Praze na Václaváku mají všechny stánky s párky Ukrajinskou obsluhu. Ukrajinci také pracují na našich stavbách a jak znám nás Čechy, nemáme je rádi. Ale proč? Proč je nemilovat nezaslouženou boží láskou a říct jim o Kristu? A pak je pozvat na kafe a do církve? Proč ne? Řekněte mi, proč ne?

Sem patří i velká skupina imigrantů, kteří přes nás procházejí do Německa a Anglie či jinam za lepším živobytím. Teď je ta šance jim říct o Kristu, protože Bůh je k nám přivedl. Máme je tu před našima očima, národy a ani nemusíme nikam vyjet.

Statistiky k roku 2011 říkají, že Slováků v ČR žije na 150.000, Ukrajinců 53.000 + 20.000 Rusů, Poláků 40.000 a Vientamců 30.000.
Český statistický úřad 2011.

Máme jít ke všem národům. Ale jak můžeme jít až na sám konec světa, když nejsme schopni dojít ani do Vietnamské večerky?

Bože, dotkni se našich srdcí. Bože, veď naše kroky. Bože, otevři nám oči a naplň naše ústa. Ano, takhle začínají zahraniční misie. Takhle jsme pak schopni milovat ty vzdálené, tím, že milujeme ty blízké, tedy bližního svého. Jak můžeme tedy milovat ty daleko? Tím, že začneme milovat ty, kteří jsou nám (ne)daleko.

Sdílejte