Nikomu bych to nepřál, ale stejně jako existuje Bůh, existují i padlí andělé – démoni. A také lidé, kteří jim slouží. Před lety jsem v Praze na Vinohradech jednu čarodějnici potkal. Šel jsem zrovna z biblické školy a přistoupila ke mě cikánka, která mi chtěla hádat z ruky. Řekl jsem ji, že jsem křesťan a hádání jsem odmítl. To se jí nelíbilo a na místě mne proklela. Řekla mi, že do roka zemřu.
Našťestí mne však učení biblické školy zachránilo. Víme přeci, že život a smrt patří do rukou Boha. Ani Satanovi nebylo dovoleno, aby sáhnul Jóbovi na život. Znám také dobře boží charakter, a pokud by mi Bůh chtěl sdělit datum mého odchodu, určitě by k tomu zvolil jinou metodu jak mne informovat, určitě ne prokletím od cikánky, od které jsem odmítal její čáry. Dokonce mne nemůže ani proklít, protože to přesně chtěl udělat Balám Izaeli. Bůh mu však řekl, že nemůže proklít boží lid, a tak Balám i když se snažil jak chtěl, Izrael proklít nemohl. A i my křesťané patříme Kristu.
Bible je praktická pro život a dává nám svobodu od strachů jemž lidé, kteří jsou Pravdy neznalí, otročí.
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými. (Jan 8:32)
Doroka jsem nezemřel a ani jsem se tím vlastně netrápil, protože jsme dobře učeni. Teď o pár let později, stále živ, píšu tento článek. Ano, existuje otec lži, ďábel a démony posedlí (či démony ovlivnění) jedinci slouží těmto lžím.
Tady na Balkáně jsou čarodějnice taky. Každá “druhá bába” tu hádá budoucnost z kávové sedliny či z tarotových karet. Je to díky vlivu Islámu, Turků (Tur-ci, kteří obětují tur, a uctívají zlaté tele, býky a rohaté satyry), ale i díky velkému počtu romské populace a s tím spojených pověr a magie. Dokonce vůbec první zdokumentovaný případ upíra byl Petar Blagojević, jenž zemřel v letech 1725 (samozřejmně se jednalo o nějakou démonickou posedlost) a to bylo právě zde, na Balkáně. Právě v dnešním Srbsku ve vesnici na hranicích s Rumunskem z oblasti Veliko Gradište (vesnice Kisiljevo). Do toho jsou všude různá zjevení svatých a andělů, což je součást srbské tradice. Nadpřirozeno je zde všude, ale povětšinou to pozemské (EPIGEIOS), z duše (PSYCHIKOS), ne z Ducha a démonické (DAIMONIODES) – Jakub 3:15.
To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská. (List Jakubův 3:15)
Jestli se chcete setkat s divy a zázraky které činí démoni, tak je to právě zde.
Když jsme poprvé přijeli na Balkán šli jsme, jak je naším zvykem, do centra na náměstí mezi lidi.
Najednou se před námi objevila žena, která k nám přišla a zničeho nic sama začala říkat ať jdeme pryč, že nás tu není třeba, že jsou tu všichni praví věřící, ať jdeme domů. Nepřiletěla na koštěti, jak by se na čarodějnici hodilo, ale ducha proti Kříži Ježíše Krista zjevila ve svých slovech. Takových slov odrazení uslyšíte hodně během svého křesťanského života, nicméně tohle bylo jiné. Přišla odnikud, nám neznámá, ani nevěděla kdo jsme, ale hned pro nás měla slovo ať jdeme pryč. Až nás to pomalu i povzbudilo, když vidíme, jak biblické je takové chování od nevěřících a zlých duchů.
Bohu říkají: ‚Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět. Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj? (Jób 21:14-15)
Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.“ (Lukáš 8:28)
Taková slova nám byla spíš utvrzením, že to co děláme je správná věc, a že jsme pravděpodobně vstoupili do ďáblova teritoria, který se nás snaží zastrašit. My však věříme Bohu, že nás povolal právě sem, právě teď.
Prosíme tedy o modlitby, bratří a sestry, neboť bez Něj nezmůžeme nic.
Tomáš a Eva spolu se svými dvěmi dětmi jsou již od roku 2017 misionáři na Balkáně, v Bělehradě – Srbsku. Jsou součástí nedenominační církve GGWO.rs a jejich povoláním je v zemích bývalé Jugoslávie evangelizovat a založit nový sbor, který bude dalším misijním a tréninkových centrem.
Email: info@ggwo.rs | Web: www.ggwo.rs | Země: Srbsko